Finanční úspora nebo sázka do loterie? Podle aktuálního občanského zákoníku je umístění sídla v bytě legální, pokud „nenaruší klid a pořádek v domě“.
Zjistěte, co přesně říká zákon, na co má SVJ právo a proč stále více podnikatelů dává přednost alternativnímu řešení. Specialisté z poradenské společnosti Jake&James vás seznámí s pravidly a povinnostmi pro umístění sídla podnikání a upozorní na možná rizika.
Co je sídlo podnikání a k čemu slouží?
Sídlo podnikání je adresa, kterou OSVČ uvádí v živnostenském rejstříku a firmy v obchodním rejstříku. Slouží jako oficiální místo, kde je mohou úřady kontaktovat a kam jim chodí pošta. Důležité je, aby šlo o skutečnou a platnou adresu.
Podnikatelé mohou sídlit u sebe doma či v jiné vlastní nemovitosti, v pronajatých prostorách nebo si pořídit tzv. virtuální adresu (služba, která umožňuje registrovat si sídlo na adrese poskytovatele bez nutnosti tam fyzicky působit).
U OSVČ se pravidla pro sídlo podnikání řídí zejména živnostenským zákonem. Při ohlášení živnosti musí podnikatel doložit, že na uvedené adrese může být zapsaný, tedy že je vlastníkem nemovitosti, má na adrese trvalé bydliště nebo k umístění sídla získal souhlas jejího majitele. Bez toho úřad sídlo nezaregistruje.
Pro firmy platí podobná pravidla, pouze jejich sídlo nelze umístit na trvalém bydlišti bez doložení souhlasu vlastníka. Podle občanského zákoníku firma své sídlo zapisuje do obchodního rejstříku a pokud se později přestěhuje, musí změnu nahlásit rejstříkovému soudu, případně upravit svou zakladatelskou dokumentaci. To vše je spojeno s poplatky, proto je dobré si umístění sídla na začátku důkladně promyslet.
Podmínky sídla v bytě pro firmy a OSVČ
Sídlo nemusí být jen kancelář nebo dílna. Podnikatel si ho může zřídit i v bytě, když:
- má písemný a úředně ověřený souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla (platí i pro vlastní nemovitost),
- neomezuje ostatní obyvatele a nenarušuje klid v domě.
Sídlo firmy je třeba označit názvem společnosti a identifikačním číslem (IČO). Označení musí být viditelné z veřejně přístupného místa.
OSVČ své sídlo označí jménem, příjmením a IČO na viditelném místě (poštovní schránka, zvonek, dveře kanceláře apod.). Výjimku mají živnostníci se sídlem na trvalé adrese – povinné označení se jich netýká.
Výhody a nevýhody sídla v bytě
Největší výhodou sídla doma jsou nižší náklady, protože není potřeba platit za externí kancelář. Odpadá i starost s hledáním prostor k pronájmu. Navíc může podnikatel pracovat přímo z domova bez dojíždění a s možností přizpůsobit si pracovní den podle sebe.
Je potřeba počítat s tím, že sídlo v bytě může zasahovat do osobního života. Když dojde na exekuci, exekutor může zabavit i věci, které s podnikáním vůbec nesouvisejí. Také případné kontroly z úřadů budou probíhat v soukromí, třeba v obýváku.
I když může být sídlo v bytě praktické, nehodí se pro každou činnost. Třeba kavárna nebo obchod, kam by denně proudily desítky zákazníků, by v bytovém domě určitě neobstála. Nešlo by už o běžné bydlení, ale o provoz, který do domu nepatří. Sídlo však může podnikatel mít doma a samotnou činnost provozovat jinde, v tzv. provozovně.
Sídlo podnikání versus provozovna
Adresa sídla nemusí nutně sloužit k výkonu podnikání. Sídlo je primárně oficiálním kontaktem pro úřady a doručování pošty, zatímco samotná činnost může probíhat jinde.
Když podnikatel pravidelně vykonává činnost na určité adrese, přijímá tam zákazníky nebo vyrábí zboží, jedná se o provozovnu. Lze jich mít několik (nebo žádnou) a mohou se nacházet na jiné adrese než sídlo. Nicméně může nastat komplikace, že si zákazník adresu splete a domáhá se služeb ne v provozovně, ale v místě sídla, což při sídle doma může být obtěžující.
Naopak práce z kavárny, coworku nebo příležitostně z domova, kde chybí stálé pracovní zázemí i kontakt s veřejností, se za provozovnu nepovažuje.
Sídlo v bytě z pohledu SVJ
Společenství vlastníků jednotek nemůže bezdůvodně bránit tomu, aby si vlastník bytu zřídil sídlo podnikání u sebe doma. Samotné uvedení adresy v rejstříku totiž ještě neznamená, že v bytě skutečně probíhá podnikatelská činnost.
SVJ může zakročit, když podnikání v bytě narušuje klid, pořádek a běžné užívání domu. Na základě občanského zákoníku má právo po podnikateli požadovat, aby:
- dodržoval domovní řád,
- zachovával klid v domě,
- nezasahoval do práv ostatních vlastníků.
Kdyby podnikání začalo působit větší problémy (třeba kvůli časté docházce kurýrů, přetíženému výtahu, nepořádku na chodbách nebo tomu, že se po domě neustále pohybují cizí lidé), může se SVJ domáhat nápravy i soudní cestou.
Pravomoci společenství a postupy statutárního orgánu SVJ se řídí pravidly popsanými v článku o tom, jaké oprávnění má statutární orgán SVJ.
Podnikání ve společných prostorách domu
Ačkoliv SVJ nesmí zasahovat do výlučného vlastnictví jednotlivce, jiná situace nastává u společných prostor domu, které nemají konkrétního vlastníka, a patří tudíž všem spoluvlastníkům dohromady.
Pokud si chce někdo například pronajmout sklepní prostory v domě a provozovat tam veterinární ordinaci, musí to odsouhlasit všichni spolumajitelé – obvykle formou hlasování na schůzi SVJ. V takové situaci totiž nejde jen o sídlo, ale faktické užívání společné části domu ke komerčním účelům.
Problémy, které může sídlo v bytě způsobit SVJ
Zapsané sídlo podnikání v některém z bytů může ztížit získání dotací na opravy, modernizace a energetické úspory bytových domů. Pokud podíl takto označených jednotek přesáhne 20 % podlahové plochy, úřady považují dům za částečně komerční a žádost spadá do režimu veřejné podpory – tedy přísnější pravidla, víc papírování a často i nižší podporu.
Také banky se na domy s komerčními prostory dívají jinak než na čistě rezidenční objekty. Při posuzování úvěru zkoumají nejen způsob využití nemovitosti, ale také strukturu vlastnictví či výši a stabilitu příjmů SVJ. Výsledkem mohou být méně výhodné podmínky, delší schvalovací proces nebo nižší úvěrový rámec.
Možnosti, když sídlo v bytě nechcete
Ne každý chce nebo může mít sídlo podnikání doma. Záleží na prostoru, povaze podnikání i osobních preferencích. Existují i jiné varianty umístění sídla:
- Vlastní nebo pronajatý prostor. Podnikatel může sídlit v kanceláři, dílně, domě nebo bytě, který vlastní nebo si pronajímá. Tato varianta je vhodná, když má pracovní prostor mimo domov, kde se vyskytuje většinu času – třeba jako architekt, účetní nebo grafik – denně tam pracuje a případně přijímá klienty.
- Adresa u známého/rodičů. Dočasné a nízkonákladové řešení vhodné pro začínající podnikatele (třeba studenty), kteří zatím nemají vlastní prostory. Je ale potřeba mít souhlas vlastníka (vzor najdete zde) a splnit zákonné podmínky – kromě souhlasu i označení podnikatelského subjektu na budově.
- Virtuální sídlo. Oblíbené například u freelancerů pracujících z domova či coworkingu, firem fungujících na dálku nebo e-shopů, které nepotřebují vlastní kancelář. Podnikatel získá adresu jako službu od poskytovatele sídel typu Jake&James. Hodí se i pro ty, kdo nechtějí zveřejňovat svou soukromou adresu ve veřejných rejstřících.
Proč čím dál víc podnikatelů volí virtuální sídlo?
Představme si podnikatele, který vlastní byt a rozhodne se v něm zřídit sídlo své firmy. Na první pohled to vypadá jako ideální řešení – adresa je jeho a má ji plně pod kontrolou.
Jenže časem začne SVJ řešit, že kvůli firemnímu sídlu přichází na adresu více pošty, doručovatelé zvoní i na sousedy, často se objeví zákazník nebo kurýr. Sousedé si začnou stěžovat na pohyb cizích osob v domě a větší nepořádek.
Změna sídla se neobejde bez obíhání úřadů, poplatků a administrativy. Spolehlivějším řešením je proto často virtuální sídlo. Adresa je stabilní, poštu přebírá a přeposílá nebo skenuje poskytovatel a podnikatel tak má jistotu, že nic nezmešká. Navíc když se třeba přestěhuje nebo se změní jeho životní situace, nemusí kvůli tomu přesouvat sídlo podnikání – vše zůstává na jednom místě. A oproti vlastní kanceláři jde o cenově dostupnou a praktickou variantu.
Máte další otázky ohledně zřízení sídla pro firmy nebo živnostníky? Obraťte se přímo na specialisty z poradenské a účetní kanceláře Jake&James, rádi vám poradí: info@jake-james.cz.
