Výbor SVJ nebo předseda SVJ je statutární orgán společenství vlastníků jednotek. Členem statutárního orgánu nemůže být úplně každý, byť zejména v poslední době jsou pravidla pro členství značně uvolněná. Co tedy musí takový zájemce o členství ve výboru SVJ splňovat?
Vlastník nebo i nevlastník jednotky?
V prvé řadě je nezbytné vyvrátit mýtus o tom, že předsedou či členem výboru SVJ může být pouze vlastník jednotky. Naopak, může jím být úplně kdokoli, třeba i ten, kdo v domě vůbec nebydlí. Je pouze na rozhodnutí shromáždění, koho zvolí. I to je důvod, proč není v SVJ (na rozdíl od bytových družstev) problém s volbou profesionálních předsedů.
Stanovy mohou určit, že členem statutárního orgánu může být pouze vlastník. Pak je potřeba toto pravidlo dodržet.
Fyzická osoba vs. právnická osoba
Nezakáží-li to stanovy, může být členem výboru jak fyzická osoba (tzn. člověk), tak i osoba právnická (tzn. firma). Opět záleží na shromáždění SVJ, koho zvolí, a opět stanovy mohou členství právnické osoby zakázat.
Pokud je členem právnická osoba, musí vždy určit osobu fyzickou, která ji vůči SVJ bude zastupovat. A tohoto zástupce musí navíc zapsat i do veřejného rejstříku.
Svéprávnost, bezúhonnost a insolvenční notifikace
Člen výboru SVJ nebo předseda SVJ musí být plně svéprávný. Musí se tedy jednat o osobu zpravidla starší 18 let, která nebyla ve svéprávnosti omezena soudem.
Člen statutárního orgánu musí být rovněž bezúhonný, a to ve smyslu živnostenského zákona. Bezúhonnost podle živnostenského zákona v zásadě znamená, že dotyčný nespáchal úmyslný trestný čin související s podnikáním nebo s činností spolků či SVJ. Na jiné trestné činy se zde nehledí.
Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen před méně než třemi lety, tedy osoba, která skončila v insolvenci méně než tři roky před svým zvolením, se může stát členem statutárního orgánu SVJ tehdy, oznámila-li to předem shromáždění. Insolvenční notifikační povinnost (tj. povinnost oznámit vstup do insolvence včetně oddlužení) pak trvá po celou dobu mandátu.
Snad jen závěrem dodejme, že zvolená osoba musí se svou volbou za člena orgánu samozřejmě souhlasit.
Vznik funkce
Členem statutárního orgánu se osoba stává nejčastěji volbou shromážděním. Účinnosti volba nabývá okamžikem získání potřebného počtu hlasů. Jinými slovy, hned během konání shromáždění, ledaže usnesení o volbě odkládá svou účinnost na dobu pozdější. Zápis do veřejného rejstříku již nemá na trvání funkce vliv, jde o zápis pouze deklaratorní.
Stát se členem výboru SVJ však lze i jinak, a to například kooptací. Nezakazují-li to stanovy SVJ, může výbor, jehož počet členů neklesl pod polovinu, kooptovat svým vlastním rozhodnutím osobu na uvolněné místo člena výboru, a to časově omezeně jen do nejbližšího zasedání shromáždění SVJ. Kooptace pak samozřejmě nepřipadá v úvahu u individuálního statutárního orgánu, tedy u předsedy SVJ.
Zdroj obrázku: Freepik
