Vyúčtování služeb a jeho náležitosti

autor: Mgr. Adam Trojan
1k zobrazení

Některé čtenáře zajímající se o problematiku SVJ možná v posledních týdnech zaujala mediální kauza, kdy vlastník bytové jednotky unikal své povinnosti platit svůj nemalý nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu – tedy na službách za tepelnou a elektrickou energii. Když SVJ začalo nedoplatek na službách soudně vymáhat, obecné soudy ČR se (možná nečekaně) přiklonily na stranu vlastníka bytové jednotky – neplatiče. Důvodem pro tato rozhodnutí byla, zjednodušeně řečeno, absence formálních náležitostí u vyúčtování služeb vyhotovených příslušným SVJ. Jakkoliv autor těchto řádků není zastánce přepjatého formalismu, níže budou shrnuty podstatné náležitosti vyúčtování služeb dle příslušných právních předpisů.

Náležitosti vyúčtování služeb v obecné rovině určuje především zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „Zákon“).

Zákon určuje, že vyúčtování služeb musí být vyhotoveno a doručeno příjemci služeb (typicky vlastníkovi jednotky) nejpozději do 4 měsíců ode dne skončení zúčtovacího období. Zúčtovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok. Pokud v této lhůtě není vyúčtování provedeno, ztrácí poskytovatel (SVJ) nárok na doplacení příslušných záloh od vlastníka bytové jednotky. Finanční vyrovnání je pak provedeno ve lhůtě dle domluvy mezi příjemcem a poskytovatelem služeb (SVJ), nejpozději však do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování služeb. 

Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona platí, že:

Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

Vyúčtování tedy musí obsahovat (i) skutečnou výši nákladů na jednotlivé poskytované služby (typicky služby na tepelnou a elektrickou energii); (ii) uvedení celkové výše (zaplacených) měsíčních záloh včetně jejich členění. 

Soudy, včetně nejvyšších, často předloženým vyúčtováním vytýkaly, že v nich chyběl údaj o výši přijatých záloh, které dané SVJ obdrželo. Ve vyúčtování tedy například byla uvedena částka, kterou měl obdržet příjemce služeb a údaje o skutečné výši nákladů na služby, absentoval však údaj o přijatém plnění. Případně byl tento údaj uvedený v jiném samostatném dokumentu, mimo samotné vyúčtování, který nebyl podepsán statutárním orgánem SVJ.

Taková vyúčtování byla dle soudů ČR v minulosti prohlášena za neplatná, v důsledku čehož SVJ ztratilo rovněž nárok požadovat nezaplacené měsíční zálohy. Lze tedy shrnout, že dle konstantní judikatury soudů musí být v jednom dokumentu uvedeny všechny náležitosti dle § 7 odst. 2 Zákona, jak jsou uvedeny výše. Pokud by některé náležitosti ve vyúčtování chyběly, vystavuje se SVJ riziku, že nebude oprávněno vymáhat nezaplacené zálohy a rovněž ztratí nárok požadovat příslušné úroky z prodlení.


Zdroj obrázku: Freepik

Související články