Hlasování per rollam, jinými slovy také hlasování mimo zasedání shromáždění či korespondenční hlasování, je dnes již běžnou součástí fungování mnoha společenství vlastníků jednotek. SVJ se naučila tento institut využívat zejména v době covidové pandemie, kdy svolávání shromáždění nebylo možné. Jak tento institut správně využít? A lze jej chápat jako hlasování po e-mailech?
V jakých případech lze per rollam využít?
Hlasování per rollam může SVJ vždy využít tehdy, pokud nebylo svolané shromáždění usnášeníschopné. K takovému kroku nepotřebuje SVJ žádnou zvláštní úpravu ve stanovách, dokonce je možné takto postupovat i tehdy, pokud úprava per rollam ve stanovách úplně chybí.
Pokud však SVJ chce využít per rollam bez dalšího, tedy i bez předchozího neusnášeníschopného shromáždění, již se vyžaduje změna stanov. Stanovy totiž musí takový postup výslovně dovolit, jinak by hlasování nebylo platné. V případě, že to stanovy dovolují, lze hlasováním per rollam rozhodovat o všech záležitostech v působnosti shromáždění SVJ.
Zahájení hlasování
Hlasování zahájí zpravidla statutární orgán SVJ (výbor či předseda SVJ) tím, že vlastníkům jednotek rozešle návrh, který musí obsahovat alespoň text navrhovaného usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení a údaj o lhůtě, do kdy se má vlastník jednotky vyjádřit. Minimální lhůtu určují zpravidla stanovy SVJ, avšak nikdy nesmí být kratší než 15 dnů.
Návrh lze rozeslat různými způsoby. Je připuštěna i elektronická forma, pakliže jsou dodrženy náležitosti právního jednání. Nebude například vhodné návrh rozesílat ve formátu MS Word, pokud by byl každým snadno změnitelný.
Hlasování vlastníka jednotky
Samotné hlasování provádí vlastník jednotky tak, že na dokument, na němž je obsaženo celé znění navrhovaného usnesení, vyznačí svůj souhlas či nesouhlas. Tento dokument, který nazýváme hlasovacím lístkem, pak musí obsahovat i den, měsíc a rok hlasování a musí být podepsána tzv. vlastnoručním podpisem vlastníka jednotky.
Právě poslední zmíněná podmínka vlastnoručního podpisu vylučuje, aby vlastník jednotky hlasoval pouze prostým odesláním e-mailu s odpovědí. Zaručeným podpisem v elektronické komunikaci se totiž rozumí jen takové způsoby podepsání dokumentu, kdy je naprosto jisté, která osoba dokument ztvrdila. Příkladem je tzv. kvalifikovaný elektronický certifikát nebo podpis pomocí bankovní identity.
Lhůta pro hlasování
Jak už bylo uvedeno výše, minimální lhůta pro hlasování je určena stanovami SVJ. Nesmí být však nikdy kratší než 15 dnů. Výbor SVJ může zcela dobrovolně stanovit lhůtu delší, pokud to považuje za potřebné.
Lhůta pro hlasování se počítá od okamžiku, kdy návrh je na hlasování doručen vlastníku jednotky. Pokud tak výbor SVJ rozesílá návrhy na hlasování kupříkladu poštou, každému vlastníku jednotky skončí lhůta v jiný den. S tím musí výbor SVJ počítat a rozhodně neukončovat hlasování 15. den od rozeslání návrhů.
Lhůta je tzv. hmotněprávní, což pro vlastníka jednotky znamená, že poslední den lhůty musí být jeho hlas společenství vlastníků doručen. V poslední den lhůty tak nestačí pouhé odeslání. Hlasy doručené po lhůtě (byť odeslané ve lhůtě), nejsou započitatelné.
Jak se počítají většiny pro schválení usnesení?
Statutární orgán SVJ je po skončení hlasování povinen provést sčítání hlasů. Hlasy se vždy počítají ze všech hlasů vlastníků jednotek v SVJ. Většina se tak nepočítá pouze z doručených hlasů, ale ze všech. Je tak logické, že pro schválení navrhovaného usnesení musí být pro nadpoloviční většina hlasů ze všech vlastníků jednotek v SVJ, ledaže stanovy SVJ vyžadují většinu přísnější.
Závěrem dodejme, že statutární orgán je povinen vlastníkům jednotek písemně oznámit výsledek hlasování, a v případě schválení i plný text přijatého usnesení.