Náhradní shromáždění SVJ je stále relativně nový a v praxi nevyzkoušený institut, který však dokáže zejména velkým společenstvím vlastníků usnadnit fungování. Jak náhradní shromáždění správně použít a kdy jej lze využívat?
Nezbytná je změna stanov SVJ
Náhradní shromáždění nelze v SVJ využít, pokud není zakotveno ve stanovách. Zákon jej ze své podstaty připouští právě jen v těch společenstvích vlastníků, která si jej do stanov dobrovolně vloží.
Pokud tak SVJ dosud nemá institut náhradního shromáždění ve stanovách, musí je nejdříve změnit.
Kdy se náhradní shromáždění využívá?
Jak jeho název napovídá, jde o záložní variantu situace, kdy běžné svolané shromáždění nebylo usnášeníschopné. Usnášeníschopnost na běžném shromáždění nastává tehdy, je-li účast alespoň nadpoloviční většiny hlasů ze všech vlastníků jednotek.
Náhradní shromáždění naopak vyžaduje pro usnášeníschopnost účast nižší, a to pouhých 40 % hlasů vlastníků jednotek počítaných ze všech hlasů. Šance, že nejvyšší orgán SVJ bude moci na náhradním shromáždění rozhodovat, se tak zvyšuje o celou 1/10.
Má náhradní shromáždění nějaká omezení?
Na náhradním shromáždění lze přirozeně jednat jen o těch bodech programu, které byly zařazeny na pořad standardního shromáždění SVJ. Institut náhradního shromáždění tak nelze využít (nebo spíše zneužít) k obejití standardního způsobu hlasování o důležitých otázkách v SVJ.
Dalším omezením je také nezbytná časová souvislost mezi konáním původního neusnášeníschopného shromáždění a náhradního shromáždění. Ačkoli zákon v tomto smyslu nic nestanoví, mělo by SVJ konat bez zbytečných průtahů, aby legitimita rozhodování na náhradním shromáždění nebyla zbytečně napadena.
